příspěvek #07:

OLLANTAYTAMBO, CHINCHERO

««« předchozí #06 | MENU | další #08 »»»

výhled z prosklené verandy našeho ubytování je parádní. A hlavně - Petko je lepší…

nad námi stavby Inků – dříve než tam vyrazíme my, posílám tam na průzkum drona…

famózní uličky Ollantaytambo

nakonec jsme si vzali i průvodce a jdeme na prohlídku

o tomto místě byly napsány celé knihy – takže jak místo okomentovat pár větami – mě nějak nenapadá

je to fascinující.

kluci se rozhodli, že na Machu Picchu – ako hovorí Peter „matčinu piču“ – se nepojedou podívat. já od začátku avizoval, že tam nepojedu neb jsme tam v roce 2008 byli. dalším důvodem je čas – nedá se tam dojet po cestě – musí se jet vlakem a to je další den navíc jen cesta, druhý den prohlídka a třetí den cesta zpět. ještě existuje varianta – a tu jsme v roce 2008 úspěšně absolvovali – jet den džunglí a dostat se tam „z druhé strany“ – přičemž posledních asi deset kilometrů se musí jít džunglí pěšky po kolejích pro nákladní vlaky. cesta to je zajímavá, nicméně, opět časově náročná.

Ollantaytambo je architektonicky a technicky určitě zajímavější jak Machu Picchu – ta je zase zasazena do pěknějšího či zajímavějšího prostředí a taky je určitě profláklejší.

ten nejmenší kvádr – dopravený ze 7 km vzdáleného místa – váží 60 tun, ten největší 90 tun.

o promyšlenosti a propracovanosti místa jsou psány knihy, tak raději nepíšu nic…

naprostá paráda…

dole ve vesničce ještě děláme pár snímků domorodců

a dáváme si pivínko. pro tento region dělají speciální edici – uživatelsky přívětivou velikost 1.1 litru…

tuk-tuky tu maj též v provedení „pick-up“. ve starých fotkách z roku 2008 jsem našel dokonce i policejní tuk-tuky…

opouštíme město. jediná příjezdová cesta je řízena příslušníkem z protilehlé kukaně – můžeme jet…

berem palivo

do platebního terminálu je třeba zadat email – to je něco pro mě – co na něj dostaneme je předmětem bujné fantazie. formát svého mejlu nezveřejňuji. nicméně – dostal jsem na něj daňový doklad…

do cílového Chinchero jedeme podle navigace, ke kýžené památce nás dovedly až mapy.cz – jedině pro pěší – to jsme my, né?

též Inkské centrum

debatujeme, jak komunisti v padesátejch letech z kostelů dělali sklady CO nebo zemědělských hnojiv – hovada jedny. ovšem – zde na posvátných místech Inků zase naopak křešťané vyšvihli kostel. chce to někdo zpochybnit? jinými slovy - jsou to úplně stejný hovada…

přeskočíme-li ten fundament, tak vnitřek je parádní…

vstup je samozřejmě placenej – to je jasný – a nesmí se tam fotit – to je taky jasný…

no „krása“…

takový Machu Picchu – s křesťasnkým kostelem…

u indiánů si kupuju svetřík a ponožky z alpaky (menší lamy) neb tuším, že se bude ještě hodit…

opouštíme ono magické místo

místní děti produkty z alpaky nejen nabízí, ale je i sami nosí. ostatně – co jinýho…

sjíždíme městečkem a potkáváme motocykl „jedenáct-pade“ a na ní dva cestovatele. Ivana z Ruska a Natašu z Ukrajiny. teda – Nataša je v Krymu – tedy oprava – potkáváme dva cestovatele – Ivana a Natašu z Ruska.

asi čtvrt hodiny si s nimi vyměňujeme cenné informace a odjíždíme do Cusco…

««« předchozí #06 | MENU | další #08 »»»